Z MojeChemie
Verze z 28. 9. 2010, 14:36, kterou vytvořila Katka (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka: = Lipidy = Lipidy jsou přírodní látky, jejichž výraznou charakterní vlastností je '''hydrofóbnost'''. Jiným slovem se jim může říkat lipoidní látky. Tyto s...)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Lipidy

Lipidy jsou přírodní látky, jejichž výraznou charakterní vlastností je hydrofóbnost. Jiným slovem se jim může říkat lipoidní látky. Tyto se dělí na dvě významné skupiny, na samotné lipidy a isoprenoidy. Z tohoto důvodu není úplně korektní, že se lipidům česky říká tuky. Tuky jsou pouze podmnožinou skupiny lipidů.

Lipidy jsou obsažené ve značném množství věcí, které potkáváme v běžném životě. Z lipidů jsou tvořeny cytoplasmatické fosfolipidové membrány, tuky, másla, oleje. Z lipidů jsou tvořeny i obaly neuronů, tvoří se z nich včelí plástve. Některé lipidy jsou v živočišné říši jako energetická zásoba, tepelná izolace i jako zdroj tzv. metabolické vody, která vzniká při štěpení lipidů. Tento druh lipidů mají například velbloudi ve svých hrbech.

Chemické složení lipidů

Chemickým složením jde o značně nejednotnou skupinu. Často jsou to deriváty (například estery) mastných kyselin a hydroxy- (např. glycerol, cholesterol) nebo aminosloučenin (např. sfingosin). Obecně o nich lze říct, že se jedná o nízkomolekulární sloučeniny.
Sfingosin ne tvořen poměrně dlouhým řetězcem a obsahuje jednu aminovou a dvě hydroxy skupiny. Kromě glycerolu a cholesterolu jsou pro stavbu lipidů důležité taky voskové alkoholy. Jedná se o velmi dlouhé, lineární uhlovodíkové řetězce s jednou hydroxy skupinou. Důležité mastné kyseliny, které dávají vzniku lipidům, jsou uvedeny v tabulce.

Název Vzorec
Máselná CH3(CH2)2COOH
Kapronová CH3(CH2)4COOH
Laurová CH3(CH2)10COOH
Palmitová CH3(CH2)14COOH
Stearová CH3(CH2)16COOH
Arachidová CH3(CH2)18COOH
Olejová CH3(CH2)7CH=CH(CH2)7COOH
Linolenová CH3CH2CH=CH(CH2)CH=CHCH2CH=CH(CH2)7COOH

MK mají některé společné vlastnosti. Mezi ně patří například karboxylová skupina, která do molekuly vnáší částečný a lokální hydrofilní charakter, který je ale narušen esterovou vazbou, takže se tato jejich vlastnost nepřenáší do struktury lipidů. Další společnou vlastností je fakt, že se většinou jedná molekuly s dlouhými lineárními řetězci. Všechny mají bez výhrady sudý počet uhlíků, což hraje roli v jejich metabolismu. Při katabolických dějích se rozkládají tak, že se postupně odštěpují vždy 2 uhlíkaté sloučeniny od hlavního řetězce.